Kalábrie (čti: /ka:la:brjá/) je oblast na jihu Itálie a je „špičkou italské boty“. Rozprostírá se hned u dvou moří, ze západu ji omílá Tyrhénské moře a z východu Jónské moře, z dáli jsou vidět Apeniny, které zde končí a spadají do nížiny Kalábrie. Území obývali již v 8. století př. n. l. staří Řekové a po 500 letech Římané. Nyní žije v oblasti přes 2 miliony obyvatel, jejichž hlavním městem je Catanzaro. Kalábrie, resp. kalábrijský poloostrov, je rájem pro turisty, milovníky potápění, ale především pro ty, kteří milují písečné pláže a azurové moře. V oblasti totiž prakticky chybí jakýkoli průmysl, zato disponuje velkým množstvím památek a divokou přírodou. Najdete zde ale i pitoreskní městečka, což ve spojení s vynikající kuchyní, dělá z Kalábrie ideálním místem pro dovolenou. Dorazit sem můžete i na konci října, kdy moře je stále ještě teplé.
Capo Vaticano – poloostrov, podle něhož je oblast pojmenována. Okolí Capo Vaticano je známo jedněmi z nejkrásnějších pláží s bílým pískem, odkud je výhled až na Sicílii a ostrov Stromboli, který je součástí Liparských ostrovů. Pobřežní skály, útesy a bělostné pláže porostlé bujnou vegetací s typickou vůní, tvoří z této oblasti ideální místo pro vaši dovolenou.
Tropea – osada založená již Starořeky, nacházející se na skalním útesu nad Tyrhénským mořem. Ve městě najdete zachovanou normanskou katedrálou z 11. století. Po strmém schodišti dojdete až na skalní útes, na kterém je kostel Svaté Marie (Santa Maria dell'Isola). Za návštěvu ovšem stojí také historické centrum s paláci ze 17. a 18. století. Oblast je známá pěstováním kvalitní červené cibule, můžete zde dokonce zakoupit i cibulovou zmrzlinu.
Marina di Zambrone - malé městečko na západním výběžku pobřeží Tyrhénského moře v zálivu Golfo di Sant Eufemia. Využít zde můžete 2 km dlouhou bělostnou písčitou pláž. V roce 2003 byla tato pláž vyhlášena jako jedna z 10 nejkrásnějších pláží Itálie.
Národní park Pollino - je největším národním parkem v celé Itálii. Zasahuje na území dvou regionů Kalábria a Basilicata na hornatém nártu špičky italské boty. V parku se nacházejí 4 přírodní rezervace, protéká jím 10 řek a potoků. Ve výšce 2 267 m n. m. se nachází nejvyšší hora oblasti Serra Dolcedorme. Park disponuje scenériemi s absolutní divočinou, kterou kombinuje s místy s tradičním jihoitalským způsobem života. Najdete zde mnoho turistických tras. Obzvláště zajímavým místem je park na jaře a na podzim.
Zajímavosti NP Pollino:
Hrad Corigliano – jedna z nejzachovalejších památek založená v 11. století normanským vojevůdcem
Liparské souostroví - nazývané též Eolské, jsou skupinou sedmi sopečných ostrůvků v Tyrhénském moři, při pobřeží Sicílie. Tvoří jej Salina, Lipari, Vulcano, Alicudi, Filicudi, Panarea a Stromboli. Zamiluje si je každý příznivec přírody a exotické krajiny. Písečné pláže a středomořské slunce jen podtrhují magickou moc Liparských ostrovů, kterou si získaly hlavně díky své neustávající sopečné činnosti. Dodnes je z pláží pevninské Itálie vidět sopečný plyn Vulcana. Přijedete-li pak lodí blíže ke Stromboli, spatříte lávové fontány. Vše je dokonalým dokreslením exotického místa ideálního pro strávení dovolené. Souostroví je na seznamu UNESCO.
Národní park Sila - místo mnoha turistických tras a stezek. Krajině vládnou majestátní hory dosahující výšky až 2 000 metrů. Kromě přírodních scenérií zde naleznete i městečka s jihoitalskou atmosférou. Na jednu z hor se můžete nechat vyvézt i lanovkou a celý tento kraj přehlédnout z ptačí perspektivy.
Aquapark v Zambrone - je jedním z nejoblíbenějších aquaparků v Kalábrii. Nachází se nedaleko letoviska Capo Vaticano. Nabízí bohaté vyžití. Tobogany, bazény, skluzavky, minipark pro děti jsou samozřejmostí.
Počátkem 16. století před Kristem začali do Kalábrie proudit první Řekové a započali se stavbami osad. Následně nato začínají Kalábrii okupovat Římané, po pádu jejich říše pak Byzantinci, kteří úspěšně čelili nájezdům Arabů. Začátkem 11. století zde zakládají své Jižní království Normané, po kterých přicházejí Švédové, kteří zde vytvořili Království slunce. Následovali pak Španělé, Rakušané a Bourboné. Oblast byla v této době značně zužována mnoha nemocemi a pirátskými nájezdy, a tak se místní obyvatelé začínají stěhovat do vnitrozemských hor. Zdejší obyvatelé tak začali být poměrně izolovaní od ostatních oblastí Itálie. Když pak byla celá země v roce 1861 sjednocena, byla Kalábrie nejizolovanější oblastí nově vzniklého státu. Neměla prakticky žádnou infastrukturu. Až v době 2. světové války vládě podařilo oblast napojit na celkový italský systém.